Kristýna M. Sataryová



Skicování v mhd

Skicování v mhd

Zveřejněno: 2. 4. 2017

Stejně jako sportovec musí trénovat své tělo, aby ho poslouchalo, kreslíř potřebuje trénink vidění a ztvárňování viděného rukou. A ruku je potřeba tréninkem ukecat ke spolupráci 🙂 Ideální je mimo jiné pozorovat svět okolo skrze čmárání si do skicáku.

V neposlední řadě je skicování tak trochu úchylka. Když zavadím o zajímavý motiv a jsem bez skicáku (to se stává málokdy), skicuji aspoň očima. Kamarádka fotografka mi říkala, že ona má jako profesní deformaci zase to, že lidem se kterými se baví, v duchu retušuje obličeje.

Já mám zas odjakživa tak trochu problém, když jedu městskou hromadnou dopravou. Protože mě baví kreslit lidské postavy, jsem tak trochu zahlcená vjemy a mám nutkání lidi okolo kreslit. Takže na ně docela zírám. Před pár lety jsem sebrala odvahu a už jsem nekreslila jen v duchu, ale na férovku jsem vyndala skicák a vyhlédla si svůj objekt zájmu.

Přiznávám, že je to poněkud adrenalin, protože nikoho nechci uvádět do rozpaků. Snažím se tedy být, co nejvíce nenápadná. Skicovaný si mě skoro nikdy nevšimne, zato spolusedící se se mnou už mnohokrát dali do řeči nebo se usmívali nad mým neobvyklým počínání.

Na koupališti to jsou vyloženě žně.

Ty rychlé črty, které často vyseknu za pár chvil, mají jisté kouzlo, přestože nejsou nijak propracované. Je tam lehkost. Kamarádi mě nabádali, ať nějaké ty čmáranice dám na facebook. Nejdříve mi to přišlo příliš intimní – vždyť jde přeci o skicák! Tam si zkouším nové věci, riskuji a blbnu. Není to tvořeno pro oči veřejnosti! A koho by to proboha zajímalo? Ale přesvědčili mě – lidé přeci rádi nahlédnou pod pokličku a tedy i do skicáku.

K mému překvapení byl o skici zájem.  Když jedno album črt na svou zeď nasdílela Sushiqueen Bára Rektorová, která má v přátelích lidi jako je Miloš Čermák, dostala jsem se neočekávaně do Hospodářských novin – článek (dostupný s předplatným). Je to legrace a zároveň podnět k zamyšlení, že skica někdy promluví k člověku silněji než hotová ilustrace.

Zátiší se sice nehýbe, ale lidi jsou holt lidi. Tak se prosím nelekněte, až na sebe někde narazíme a já budu ozbrojena skicákem 🙂


Chcete se mnou zůstat v kontaktu? Přihlaste se přes formulář níže do mého newsletteru. Sdílím v něm své obrázky, inspiraci a postřehy ze života. Díky němu vám také neunikne žádný blogový článek ani nabídka obrázků, které si můžete pořídit k sobě domů.